5.6.2009, abcHistory.cz: HOMEAktuální kauzy

Nacistická perzekuce - Označení v koncentračních táborech

V koncentračním táboře Mauthausen existovala skupina vězňů, kteří byli vězněni výlučně z náboženských důvodů: byli to příslušníci náboženské společnosti – tzv. Vážní badatelé Bible, resp. svědkové Jehovovi. V tehdejší terminologii byli někdy označováni také zkratkou BIFO (z německého Bibelforscher), česky se také říkalo „vyznavači Bible“.

Většina těchto věřících umístěných v Mauthausenu pocházela z Německa a Rakouska, ale byli zde i jejich spoluvěřící z několika dalších evropských zemí. Striktně dodržovali biblické přikázání „Nezabiješ“, a proto odmítali vojenskou službu a přísahu věrnosti Hitlerovi. Byli pronásledováni a posíláni do koncentračních táborů ve všech zemích, které ovládali nacisti.

Důvody pro věznění v koncentračním táboře a formy perzekuce

Badatelé Bible byli jediní vězňové, kteří zde měli možnost sami rozhodnout o svém propuštění z ochranné vazby, pokud by se zavázali, že již nikdy nebudou spolupracovat s Mezinárodním sdružením badatelů Bible. Prostě by podepsali prohlášení, že se přesvědčili, že tato organizace rozšiřuje bludné učení a provádí protistátní činnost. Z celé historie koncentračního tábora v Mauthausenu je ovšem známo pouhých šest případů, kdy někdo z těchto badatelů Bible takové prohlášení podepsal a následně byl buď propuštěn, nebo mu byl trest zmírněn.

Tito vězňové byli snadno rozpoznatelní podle označení v podobě fialového trojúhelníku. Od roku 1939 až do konce roku 1941 byli v Mauthausenu vystaveni rafinovanému trýznění. Tak například koncem února 1940 byla v koncentračním táboře Mauthausen činná odvodová komise, a to mělo pro tehdy zde vězněných 143 badatelů Bible tyto následky: v lednu jich bylo hlášeno 10 jako „zemřelých“, v únoru 15 „zemřelých“, v březnu 19 „zemřelých“ a v dubnu devět „zemřelých“. Dvacet pět Bibelforscherů mělo štěstí, že byli posláni zpět do koncentračního tábora Dachau.

Později se pozornost SS zaměřovala stále více na přicházející transporty slovanských národů a další kategorie vězňů. Na perzekuci badatelů Bible už proto nebyla soustředěna taková pozornost. Zbytky těch, kdo hlavní vlnu zdejší perzekuce namířené proti nim přežili, byli dosazeni na mírnější pracoviště a většina se jich pak dočkala osvobození. Pokud je známo, k 31. březnu 1945 jich bylo v koncentračním táboře Mauthausen registrováno 104 badatelů Bible, mezi nimi i tři Češi.

Snášenliví, ale i v koncentrácích důsledně oddělení

Ačkoli badatelé Bible ochotně pomáhali i jiných spoluvězňům, kteří nebyli stoupenci jejich náboženských názorů, nebyl kontakt ostatních vězňů s badateli Bible nikterak důvěrný. Rakouští, němečtí, ale také polští, čeští a španělští spoluvězňové cítili k této skupině vězňů soucit a také obdiv vzhledem k jejich neotřesitelnému stanovisku. Nebyla zde však vzájemná důvěra. Jistě i proto, že se tato sekta ve výkladu své víry chovala naprosto doktrinářsky a zavrhovala kategoricky jakoukoli odbojovou činnost, včetně akcí proti SS. Zdálo se, že je pro ně nemyslitelné, aby se zapojili do nějaké násilné vzpoury proti vedení tábora.

O badatelích Bible je však také třeba říci, že byli v koncentračním táboře Mauthausen pevně sdruženou skupinou v utrpení. Byli skromní, disciplinovaní, pilní, snášenliví a své víře věrně oddaní. Jak už bylo řečeno, i ve vnitřním táborovém politickém životě zachovávali přísnou neutralitu, nezúčastnili se vůbec politické spolupráce, odmítali jakoukoliv činnost proti esesmanům a k tomu ještě nutno podotknout, že žádný z nich nikdy nehodlal z tábora uprchnout. To však opět ze solidárních důvodů, a sice proto, aby pro útěk jednoho nebyli trestáni ostatní vězňové.

Zpracováno s použitím českého překladu (1989) knihy Hanse Maršálka: Die Geschichte des Konzentrationslagers Mauthausen.


›› Zpět

Nahoru