9.1.2011, abcHistory.cz: HOMEAktuální kauzy

sborník o životě Jaroslava Foglara

Recenze knihy: Fenomén Foglar. Editor Ivo Jirásek. 1. vydání. Prázdninová škola Lipnice, Praha 2007, 477 s.

Fenomén Foglar – Hned dva sborníky s velice podobným názvem jsou spojeny s fenoménem Foglar a byly připraveny krátce po sobě během roku 2007. Nám se dostaly do rukou v rámci redigování knihy Mýtus zvaný Stínadla. První sborník vydala roku 2007 Prázdninová škola Lipnice, druhý vyšel roku 2008 v péči Památníku národního písemnictví.

První z obou sborníků vydala Prázdninová škola Lipnice ve spolupráci se Sdružením přátel Jaroslava Foglara (SPJF). Jedná se o první svazek zamýšlené Edice Gymnasion, vzniklé jako iniciativa při stejnojmenném projektu profesora Ivo Jiráska z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého.

Sborník nazvaný prostě jako Fenomén Foglar představuje velice pěkný soubor dílem od Foglarových bývalých spolupracovníků, přátel nebo členů jeho oddílu, dílem od literárních analytiků, pedagogů a jiných specialistů. Na téměř 500 stranách je soustředěna řada různorodých příspěvků, které na dnešní dobu velice pečlivě zredigoval Ivo Jirásek. Součástí sborníku je množství fotodokumentačního materiálu.

Samotný Ivo Jirásek představuje Foglara jako prototyp zážitkového pedagoga, tj. jako v jistém smyslu novodobého Komenského, který mládež vzdělával a vychovával formou hry. Zamýšlí se nad morálním charakterem Foglarova díla a jeho využitelností pro zdivočelou současnost. Jen například v legendárním seriálu Rychlé šípy nalézá inspiraci k činnosti mladých, důraz na bezpečnost (varování před zbytečnými úrazy), pohybové aktivity a celkově zdravý životní styl, kladní oceňování pracovitosti a poctivosti; přátelství, čestné jednání, výzvy k sociální solidaritě a jiné pozitivní prvky.

Možnosti výraznějšího zprostředkování dnešní mladé generaci však v celém sborníku – i přes obsáhlou stať věnovanou výchovnému úsilí a závěrečný příspěvek Miloše Vraspíra ze SPJF – zůstávají nedořešeny.

Josef Bláha (Řešetlák), Jiří Zachariáš (Pedro), Miloš Zapletal (ZET), Svatopluk Hrnčíř či Olga Bezděková především pozitivně vzpomínají a analyzují historické, kulturní i osobní souvislosti, s nimiž je dílo Jaroslava Foglara spojeno. Další autoři se věnují hledání archetypů ve Foglarově tvorbě, jiní zdůrazňují inspirační prvky jeho tvorby a to, jaký na ně osobně měla vliv.

Může tedy Jaroslav Foglar něco nabídnout současné generaci, která žije ve světě o poznání složitějším a rozervanějším? Kreslíř Marko Čermák o tom zcela pochybuje. Nakladatel Jiří Stegbauer doufá, že alespoň stávající svět Foglarovců se vrátí k původním hodnotám a ideálům. Miloš Vraspír a Vlastislav Toman věří, že se stávající situace zlepší. Většina ostatních spoluautorů se však podobnému hodnocení z různých důvodů kulantně vyhýbá.

Zřejmě největší předností sborníku je snaha po objektivním hodnocení Foglarovy osobnosti. Reflexe některých přispěvatelů jsou nakonec otevřené v míře nebývalé (Vlastislav Toman, Marko Čermák aj.) a přitom uctivé. To je veliká cennost a zároveň škola čestnosti, která jde ruku v ruce s úctou a respektem.

Pokud zůstane sborník někým opomenut, budou to zřejmě ti skalní foglarovci, kteří sebemenší nedostatky své ikony odmítají uznat. Neuspokojeni však zůstanou i jedinci lačnící po domnělých mravních poklescích legendárního spisovatele. Pečlivému čtenáři tak čtení sborníku nabízí barvitý, nepábitelský a přitom v mnoha ohledech trvale pozitivní pohled na spisovatele svých dětských let.

Velkoryse je pojat závěrečný přehled díla Jaroslava Foglara i výbor hlavních publikací o samotném Foglarovi z nedávné doby. Trochu smutné je celkové vyznění sborníku, který působí jako obsáhlé analytické hodnocení pro badatele, sběratele a pamětníky, nikoli jako impuls k naplňování foglarovských ideálů. V převážné míře jde o pohled zpět, nikoli dopředu. To samozřejmě celkovou hodnotu sborníku nijak nesnižuje.

Lze naopak litovat, že takto ojedinělý, graficky velkorysý a tématicky komplexně pojatý sborník vyšel pouze v nákladu 900 výtisků. Mezi veřejnost byl navíc šířen převážně cestami neoficiálními. Dokonce ani s pomocí internetu jej nelze úplně jednoduše pořídit. Vedle chybějící prodejní propagace zřejmě ostrouhají i čtenáři knihoven, Pokud si budete chtít sborník Fenomén Foglar půjčit třeba v Národní knihovně, která má ze zákona právo na dva povinné výtisky od nakladatele, publikaci v databázích instituce nenajdete (stav k podzimu 2010).







›› Zpět

Nahoru