5.8.2009, abcHistory.cz: HOMEPopularizace vědyK čemu je historie

Složitá cesta k praktickému dějepisu

Historie je výzkum. Řecké ἱστορία (his.to.rí.aː) doslova znamená „vyšetřování, zkoumání“. Z logiky věci pochopitelně zkoumání toho, co se událo v předešlém čase. Odvozeno od řeckého ῐ̔στορέω (historéō) – „ptám se“, příbuzné k řeckému ἵστωρ (hístōr) „ten, kdo zná“. Historie je tedy zkoumání minulosti (dávné i nedávné). Systematický historický výzkum analyzuje, vykládá a syntetizuje poznatky historiků podle různých specializací. Vystihuje to i české slovo dějiny – tj. popis a záznam toho, co se s lidmi a mezi lidmi dělo za děje. Odtud také dějepis.

Co je účelem dějepisu a historie

Za nejviditelnější historický výzkum lze jistě považovat politické a národní dějiny, klíčové pro uchopení minulosti regionů, států a národnostních celků. Zároveň však celou historii nejvíce problematizující. Právě výklad politických a národních dějin totiž nejvýrazněji podléhá ideologizaci, dezinterpretaci a všemožným pseudovědeckým požadavkům mocných, vlivných a nepoctivých. Medvědí službou historii je rovněž anachronická výuka politických a národních dějin na základních a středních školách. Bezduché memorování dat, bezúčelné lpění na datech, jež následně zastiňující barvité příběhy a praktickou stránku historie.

Zajímavý potenciál v sobě skrývá historické bádání specializované na určité obory, například na dějiny umění, církevní dějiny, korporátní dějiny, dějiny selského stavu apod. V poslední době významně roste zájem o dějiny každodennosti. Tím, že přibližují život běžného člověka v jednotlivých historických epochách, mají velký potenciál přibližovat historická fakta a souvislosti atraktivním vyprávěním příběhů.

Někdy se také uvádí, že „systematický historický výzkum objasňuje, systematizuje a zachovává poznatky vztahující se k dějinám světa a národním a teritoriálním dějinám.“ – To je ale poněkud nepřesné. Historie není exaktní věda. Svým způsobem je to konstrukt minulých událostí, přesný a správně pochopený jen do té míry, jak poctiví, precizní a důslední jsou jednotliví badatelé a jejich interpreti. Objasňování je tedy závislé na mnoha vedlejších faktorech (viz níže). Samozřejmostí není ani systematizace a zachovávání poznatků, což můžeme vidět na stávající podobě tuzemského školství. Přes padesát let trpělo zdeformovaným pseudovědeckým výkladem dějin. Žáci posledních tří dekád jsou pro změnu vzděláváni metodami 19. století. Na moderní dějiny a moderní vyučování dějepisu nezbývají kapacity a zřejmě o ně ani není zájem.

Dějepis a historii je třeba vnímat jako praktický obor

Úkolem dějepisců má být zachovávat záznam o minulých událostech budoucím pokolením, ale také porozumět podstatě událostí svým současníkům. Historik tudíž musí rozeznávat fakta podle jejich významu a dosahu. Musí být schopen rozlišovat historické události od dobových trivialit. Zároveň musí být schopen historické události zasadit do srozumitelného dobového kontextu, kulturních, politických a širších časových souvislostí. – Jak pro potřeby odborníků, tak i naprostých laiků. Historik by měl být jednak dobrým a poctivým badatelem, jednak srozumitelným popularizátorem.

Ekonomie a hospodářství by bez historie zůstaly jen systémem přízemního kumulování majetku, bez jakéhokoli vyššího zájmu o kultivaci jedince a společnosti. Politické vědy by bez poctivé historie nemohly poskytovat varování, ani nabízet nové cesty. Dokonce ani medicína by bez historie nevěděla odkud a kam směřuje. Mnohem méně bychom si kladli klíčovou otázku „Proč?“.

  • „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat. – George Santayana, americký filosof
  • „… proto, že i věci nejstarší leží v síti přítomného času…“ – Vladislav Vančura, spisovatel
  • „Zájem o minulost? Člověka v mnoha směrech kultivuje. Dějepis je bohatou sbírkou příkladů dobré i špatné praxe. Historické bádání vás naučí pracovat s informacemi a prodlouží vám život.“ – Zdeněk Bauer, rešeršér a editor
  • „Čím více známe svoji minulost, tím lépe jsme připraveni na budoucnost.“ – Theodore Roosevelt, prezident USA
  • „Minulost není třeba milovat, stačí jí rozumět a nezapomenout, že končí v budoucnosti.“ – Miroslav Ivanov, spisovatel
  • „Dějiny studujeme proto, abychom rozuměli dobám minulým lépe, než ti, kdo v nich žili.“ – František Vymazal, český lingvista a překladatel
  • „Historie je učitelkou života.“ – Marcus Tullius Cicero, starořímský politik, filosof a spisovatel



›› Zpět

Nahoru