28.5.2018, abcHistory.cz: HOMEAktuální kauzy

Klub zvídavých dětí

Neznámá foglarovka poodhaluje, co dělal Jaroslav Foglar během složitých časů nacistické okupace a Protektorátu (1939–1945). Vychází ucelená analýza, která zároveň obsahuje ty nejzajímavější pasáže k Foglarových scénářů pro Klub zvídavých dětí a strhujícím způsobem je zasazuje do dobového kontextu.

Zabili Heydricha, pustili Foglara

Středa 27. května 1942 – v Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Veřejnost je zneklidněna. Cenzoři v protektorátním rozhlase okamžitě kontrolují, jestli náhodou nemá jít do vysílání nějaká relace, která by v nově nastalé situaci mohla vyznívat jako provokace. Zrak jim spočine na odpoledním vysílání pro mládež. Na programu bylo podezřelé vyprávění o jakémsi cestovateli z 19. století. Václav Bojer, odvážný Čech, který svými skutky proslavil českou zemi ve světě.

Jindy nekonfliktní téma vyznívá v daném okamžiku dost problematicky. Rozhlasoví redaktoři zajišťují na poslední chvíli změnu programu a do éteru pouštějí náhradní program, původně plánovaný na úplně jiný den: Osmou besídku Klubu zvídavých dětí, jejíž obsah pro rozhlas připravil spisovatel Jaroslav Foglar. Tentýž Foglar, kterého se pro jeho dřívější úspěchy snažili několikrát pod svou kontrolu získat i protektorátní kolaboranti, ale nikdy se jim to nepodařilo.

O tři týdny později, ve čtvrtek 18. června, jede Foglar ráno přes Karlovo náměstí do zaměstnání na Smíchově a diví se, co je to za shluk ozbrojených německých vojáků v ústí do Resslovy ulice. Pár hodin na to je na druhém konci téže ulice podobně znepokojen lékař Josef Charvát, bývalý odchovanec téhož skautského oddílu, který nyní ilegálně vede Foglar. Charvát obývající byt v domě na nábřeží totiž z Resslovy ulice slyší řev a opakované výstřely. Také na tomto konci ulice stojí vojáci v německých uniformách a zbraní hrozí každému, kdo se pokouší dívat z okna. – Teprve dodatečně se oba muži, Foglar i Charvát, dozvídají, že byli nechtěně svědky ozbrojeného útoku proti Heydrichovým atentátníkům, kteří se schovávali v podzemí kostela v Resslově ulici.

Jaroslav Foglar a Protektorát

Tyto a mnoho dalších nečekaných situací z Foglarova života v pohnutých letech nacistické okupace nyní shrnuje ojedinělá obsáhlá publikace Klub zvídavých dětí – Jaroslav Foglar a Protektorát. Ve značné míře čerpá z doposud nezveřejněných a mnohdy zcela neznámých archivních pramenů a soukromých sbírek. Kniha tak čtenářům umožňuje nahlédnout do často překvapivých podrobností v životě uznávaného spisovatele. Těžiště knihy spočívá v protektorátním období, které tvoří jakési intermezzo mezi Foglarovým předválečným a poválečným autorským obdobím.

Začátek vyprávění je ovšem v poklidných meziválečných letech, kde na čtenáře čeká první překvapení. Kluby mládeže, zaměřené na osobní rozvoj, organizovaly už před Foglarem některé republikánské školy a také státem kontrolovaný rozhlas. Právě zde také v polovině třicátých let vzniklo populárně-naučné pásmo Klub zvídavých dětí, do kterého Foglar v letech okupace připravil patnáct scénářů a které dalo název celé vydávané publikaci.

Co ukrývá 15 scénářů Klubu zvídavých dětí

Samotné Foglarovy scénáře by sice vydaly na další samostatnou knihu, kupodivu se k jejich publikování nikdo neodhodlal, byť v sebraných spisech Jaroslava Foglara vyšla i okrajová díla kolísavé kvality. Editor publikace vyřešil tuto absenci tím, že zřejmě jako první všechny Foglarovy scénáře pročetl, analyzoval a čtenářům nabízí ty nejzajímavější ukázky včetně dobových souvislostí. Souběžně s tím je totiž velký prostor věnován i zakázanému skautingu, a především dodnes nezmapovanému Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.

Krátce, ale razantně fungující protektorátní svaz mládeže vznikl za účelem germanizace české mládeže a Foglar se s ním nemohl nestřetnout. Sem spadá jeho spolupráce s kolaborantskými časopisy Zteč a Správný kluk a pozornosti neujdou ani temné příběhy předních osobností Kuratoria. Zajímavé přitom je, že například přední činovník Kuratoria František Teuner byl Foglarovi docela nakloněn…

Vedle čtivého obsahu a velkého množství obrazových příloh jsou výraznou devizou knihy také rejstříky a solidní práce s odkazy. Ke čtenářům se tak konečně dostává publikace, která přehledně mapuje doposud chybějící znalosti o podrobnostech Foglarova života během druhé světové války. Samotný spisovatel si z té doby odnášel pochopitelná traumata. V závěru svého života nastínil ponurou atmosféru Protektorátu a těžkosti ilegálního skautingu na stránkách autobiograficky laděného románu Strach nad Bobří řekou. Jinak ale o skutečných událostech z období okupace většinou mlčel.


›› Zpět

Nahoru